Jak poznat skutečně přírodní barvu na vlasy a nenaletět

Jak poznat skutečně přírodní barvu na vlasy a nenaletět



Není to tak složité, jak by se mohlo v záplavě zboží zdát......

No trochu je.....je totiž třeba znát nejčastější chytáky různých podloudníků. V zásadě ale můžete naletět jen dvěma způsoby.

První je, že pod názvem přírodní barva nebo jen henna na vlasy je podstrčená obyčejná chemie, což už ale zavání klamáním zákazníka.

Druhý způsob je rafinovanější - původně přírodní barva (směs bylin nebo čistá henna) obsahuje přídavky chemických látek, které ji trochu "vylepšují" co do účinnosti.

Pokud se chcete vyhnout první variantě - podstrčené chemii, stačí řídit se několika jednoduchými radami. V prvé řadě kupujte především práškové barvy na vlasy.  Na našem trhu jsou, pokud vím, i nějaké přírodní barvy v tubě, ale výrobce jen předem připravil a zakonzervoval pastu, kterou byste doma stejně míchali – pro účely tohoto textu je proto  pomíjím jako výjimku.
Kupujte barvy i čistou hennu jen od prověřených, či na našem trhu déle působících, výrobců a dodavatelů. To je ale pouze začátek - musíte se pídit dál, protože stejný výrobce často nabízí obě varianty - přírodní i chemickou. A aby byla značka v našem podvědomí zapsaná jen jako přírodní, tak je většinou záměrně neodlišují.

Nahlédněte do krabičky – barva se nikdy nesmí míchat s čímkoli dalším (to by byl vyvíječ, aktivátor - peroxid vodíku). Běžně se přírodní barvy na vlasy míchají jen s vodou (nebo čajem, vínem, kávou, atd.) a tu výrobci do balení rozhodně nepřidávají. Pokud balení obsahuje dvě složky – rychle od něj pryč.
Na  internetu nakupujte vždy jen tam, kde uvádí kompletní složení. Důkladně si ho pročtěte, přestože mu zřejmě nebudete hned rozumět. U čistě přírodních barev se vždy jedná pouze o latinské názvosloví rostlin (seznam rostlin používaných v barvách), jak tam najdete něco začínající na sodium-, paraf-,2-nitro-,Cocamide-, Poly-, Amino-, Tetra- a podobně -  nebrat!!!!. To je často jediná cesta jak poznat, zda se o přírodní barvu nebo čistou hennu skutečně jedná.

Na lákavé popisy od výrobce moc nedejte. Zvláště pozor na fráze typu – s přírodními výtažky, s přírodními ingrediencemi, témeř bez chemie, minumum chemie, s nejmenším obsahem chemie, bio certifikovaná, vegan, na organickém základu, šetrné složení s obsahem-, na bázi rostlinných výtažků.... Já to snad začnu sbírat. Vyjádření, že je barva bez něčeho, či obsahuje biodynamické ingredience -  to nic neznamená. Bio organic eko vegan může být jen nálepka na krásné krabičce s nehezkým obsahem. A věřte mi, že v krabičce z recyklovaného papíru s obrázkem kytičky můžete koupit vpodstatě totéž, co v nejbližší vesnické drogerii za 39kč.

Rétorika se často téměř neliší u chemické a přírodní barvy a spousta výrobců nabízí obě varianty, které na první pohled jen těžko odlišíte. Ze vzletných frází o čistotě barvy a zdraví vlasů nepoznáte nic. Žádné semi-přírodní, moderní přípravky s minimem chemie, jemně barvící téměř bez chemie atd ve skutečnosti neexistují, byť se nás o tom snaží kdekdo přesvědčit. Buď přírodní jsou, nebo nejsou. To je dáno rozdílným principem barvení, obě varianty nelze slučovat.

Druhým chytákem je skutečně přírodní barva na rostlinné bázi s přídavkem něčeho moc, moc....nepěkného. Tady se vyhněte lákavým nabídkám na internetu typu – zaručeně přírodní, po jednom barvení černá jak uhel, dovážím v jutových pytlích přímo z tibetské vesnice, kde vůbec neví co je chemie a tak podobně. Teď si nevymýšlím – takhle to na jednom webu opravdu bylo. Zde máte největší šanci koupit něco hooodně..........ošklivého.

Kdovíco smíchané s kdovíčím. Výrobek neprošel žádnou kontrolou. Nebyl testován nejen na látky, které do něj nepatří, ale ani na zdravotní  nezávadnost.

To platí zejména pro tmavé odstíny.

Proč?

Inu protože přírodní barvy ztmavují jen s obtížemi. A pro různé pokoutné výrobce je velmi jednoduché k práškové barvě přisypat něco chemie, která s barvením trochu pomůže. Např. 2-nitro-p-fenylendiamin či parafenylendiamin (v jednom zadrženém výrobku dokonce více než 15% obsahu !!!) – látky v kosmetice buď zcela zakázané, nebo jen jako součást směsi, která na sebe určité složky těchto látek váže a snižuje tak jejich rizikovost (např. oxidačních barev). Rozhodně ne ve formě prášku, kde hrozí zdravotní riziko nejen při styku s kůží (závažné alergické reakce, poškození kůže), ale zejména při vdechnutí.

Kdo chce vědět více, doporučuji prostudovat databázi zakázaných výrobků v dTestu, do jejich vyhledávače zadat heslo Henna. Pokud vím, tak jediný relativně neškodný a povolený chemický přídavek v práškových barvách je pikramát sodný (sodium picramate), což je červené barvivo. Je velmi rozšířený, výrobci se s ním vpředu na krabičce nechlubí, ale ve složení ho najdete. Ale musíte hledat ve složení, což jsou zaručeně ta nejmenší písmenka. A barva už není čistě přírodní.

Dříve se hojně užívalo anorganické  barvivo nazývané  Henna-rastik, což byla směs henny a solí těžkých kovů. Takto obarvené vlasy pak nesměly přijít do styku s peroxidem vodíku, protože sůl kovu působí jako katalyzátor a docházelo k těžkému popálení vlasů a kůže na hlavě (Doc. Mudr. Vlasta Říhová, Vady a choroby vlasů, zdravotnické nakladatelství Praha, 1951). A zde je podle mého základ pověrám, že vlasy jednou obarvené hennou nelze barvit chemicky a naopak, protože hrozí poškození vlasů.

U dříve používaných anorganických barviv tomu tak bylo.


Ta se dnes již prodávat nesmí, barví se barvivy oxidačními. Ale směrnice EU neplatí na celém světě, ne každý je ochoten je dodržovat a hrát podle pravidel.  A tím se obloukem vracím k prověřeným výrobcům a zejména  certifikaci, která se může někomu zdát jako drahá a zbytečná, ale je tu pro naši ochranu.

Ale to je prostě riziko lákavých nabídek – když už mě nezajímá v jakých podmínkách a s jakými dopady na okolní prostředí byla kosmetika vyprodukována, zda za ni pracovníci dostali adekvátně zaplaceno nebo zda se na její výrobě nepodílely děti, vlastní zdravotní rizika by mě zajímat měly. A nemusí být zrovna malá. Myslím, že nízká cena za to nestojí.

No, trošku složité to tedy je, ale pokud vás tato problematika skutečně zajímá (a jestli se barvíte pravidelně, tak by měla) tak se zorientujete velice rychle a nadále se básnickým opisům výrobců a distributorů na krabičkách můžete jen smát. Jako já.

Ale je tu ještě jedna věc, která působí zmatky. Sama kadeřnická terminologie. V běžné kadeřnické praxi název přírodní barva znamená přírodní odstín – tj. barvu bez barevných odlesků – čistě blond, hnědou, černou atd. Takže pozor při zadávání do vyhledávačů – objeví se vám spousta přírodních odstínů nazvaných jako přírodní barva a je to čistá chemie.
A malá perlička na závěr - odstíny přírodních barev se podle profesionální klasifikace barev v běžném kadeřnictví jako přírodní nenazývají, byly by označeny jako módní.
Takže jdete s dobou.

A na závěr ještě malé shrnutí, na co si dát pozor, pokud chcete k barvení svých vlasů použít skutečně přírodní barvu. To znamená barvu založenou jen na přírodních látkách, nikoliv produktech chemického průmyslu.
Za prvé - nedbat líbivých sloganů od výrobců.
Za druhé - to samé, opravdu se jimi nenechat oklamat.
Za třetí - přečíst si složení. Jeden podvodný princip je, že se vám jako přírodní barvu snaží prodat v základě chemickou barvu pouze s přídavkem něčeho přírodního (vyživujícího oleje např.). Druhý podvodný princip je, že k rostlinnému základu (často méně kvalitnímu a tudíž málo funkčnímu) přidají nějaký chemický sajrajt, který ho "vylepší". A vás může zdravotně poškodit.

Nicméně, přes to vše - kvalitní přírodní barvy existují, fungují a dokáží vás zkrášlit stejně dobře jako chemické, ale bez nežádoucích dopadů na vlasy i životní prostředí.

Stalo se vám, že jste naletěli? Co byste poradili ostatním vy?
Napište to taky - pod článek na Fb!

Zita, 1.1. 2018